Zde se nacházíte: Home > Ochrana ptáků > Volná křídla
Podkategorie:

Článek: Trestní zákon chrání přírodu

Obsáhlý rozbor praktických možností uplatnění nových paragrafů Trestního zákona v ochraně ptactva.

I. K nové trestněprávní úpravě ochrany živočichů.

S účinností od 1.7.2002 jsou součástí českého trestního zákona tři zcela nové skutkové podstaty trestných činů, se kterými jsou u široké ochranářské obce spojovány naděje na nový rozměr v ochraně nejen našich volně žijících ptáků, ale i ostatních živočichů a rostlin před neoprávněnými zásahy do jejich života a životního prostředí. Jsou jimi jednak ustanovení § 181f TrZ o neoprávněném nakládání s chráněnými a volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, korespondující ust. § 181g TrZ o nedbalostním porušení právních předpisů a ustanovení § 181h TrZ o byť i nedbalostním porušování právních předpisů a rozhodnutí správních orgánů, jejichž důsledkem je ohrožení místních populací.

Tato ustanovení byla do trestního zákona (zákon č. 140/1961 Sb., dále jen TrZ) vložena novelou provedenou zákonem č. 134/2002 Sb., s účinností od 1.7.2002. Právními předpisy, porušení kterých je nutnou podmínkou trestnosti v trestním zákoně popsaných jednání, jsou zvláště zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a zákon č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. S těmito ustanoveními je potřeba se blíže seznámit, aby s těmito nebyly spojovány liché představy o možnostech trestního řízení, aby nebyly orgány policie, státní zastupitelství a soudy ochranáři obviňovány z neochoty či neschopnosti tyto v praxi aplikovat. Současně je třeba tato ustanovení znát i z toho důvodu, aby jednotlivci i zájmová sdružení ochranářů mohla být kvalifikovaným pomocníkem vyšetřujících policistů, ať již v případě oznamování podezření ze spáchání těchto trestných činů, při poskytování odborné pomoci např. jako konzultanti, nebo při formulování tzv. vysvětlení či svědeckých výpovědí.


§ 181f Neoprávněné nakládání s chráněnými a volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami.

(1) Kdo v rozporu s právními předpisy usmrtí, zničí, zpracovává, doveze, vyveze, proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje, sobě nebo jinému opatří jedince zvláště chráněného druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář ohroženého druhu a
a) spáchá takový čin na více než padesáti kusech živočichů, rostlin nebo exemplářů, nebo
b) dopustí se takového činu, přestože byl v posledních dvou letech pro přestupek obdobné povahy postižen nebo v posledních třech letech pro takový trestný čin odsouzen nebo potrestán,
bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.
(2) Stejně bude potrestán, kdo v rozporu s právními předpisy usmrtí, zničí, zpracovává, doveze, vyveze, proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje, sobě nebo jinému opatří exemplář druhu kriticky ohroženého nebo druhu přímo ohroženého vyhubením.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 v úmyslu získat značný prospěch, nebo
b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny.
(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 v úmyslu získat prospěch velkého rozsahu, nebo
b) spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech.


Jde o úmyslný trestný čin, úmysl pachatele je nutno v procesu vyšetřování u policie i při dokazování u soudu dokázat. Pachateli činu je nutno dokazovat, že věděl, že svým jednáním poruší zájem chráněný trestním zákonem, a že tento zájem porušit chtěl nebo že věděl, že svým jednáním může porušit zájem chráněný trestním zákonem, a pro případ, že se tak stane, byl s tím srozuměn; což ovšem je neobyčejně složité.


K odstavci 1:

Tímto ustanovením jsou chráněni pouze jedinci zvláště chráněného druhu a exempláře ohroženého druhu. Tyto pojmy vyplývají ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a zákona č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu chráněných druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Trestní zákon se přidržuje právní terminologie těchto právních předpisů a v jejich duchu také vykládá shora uvedené pojmy.

Pojem zvláště chráněný druh živočicha vymezuje § 48 zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb.; zvláště chráněné druhy živočichů se podle stupně jejich ohrožení člení na kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené. Seznam těchto živočichů a stupeň jejich ohrožení je stanoven v příloze III vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb.

Ohroženými druhy živočichů se rozumí druhy chráněné dle § 2 zákona č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu chráněných druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, který byl vydán k provedení Úmluvy CITES, vyhlášené ve Sbírce zákonů sdělením FMZ č. 572/1992 Sb., o sjednání Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin, kdy seznam těchto ohrožených (chráněných) druhů stanoví přílohy č. 1, č. 2 a příl. č. 3 vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 82/1997 Sb. ve znění vyhl. č. 216/2002 Sb. Příloha č. 1 obsahuje seznam druhů přímo ohrožených vyhubením, které jsou nebo mohou být dovozem nebo vývozem bezprostředně ohroženy ve své existenci (CITES I), příloha č. 2 obsahuje seznam druhů, které je nutno chránit usměrňováním dovozu a vývozu, aby nedošlo k jejich ohrožení vyhubením, a dalších druhů, které musí být chráněny za účelem ochrany jiných ohrožených druhů - riziko záměny s druhy přímo ohroženými vyhubením (CITES II), a příloha č. 3 obsahuje seznam druhů stanovených na základě návrhu státu, jenž je členem mezinárodní úmluvy CITES (CITES III).

V případě uvedeném pod písmenem a) zákonodárce stanoví nesmyslnou podmínku více než 50 kusů (exemplářů) (s výjimkou druhů kriticky ohrožených a druhů přímo ohrožených vyhubením, kde by se použila právní kvalifikace ve druhém odstavci). Pachatel tedy, aby mohl být trestně stíhán podle § 181f odst. 1 písm. a) TrZ, musí například usmrtit či zpracovávat nejméně 51 "kusů" ptáků druhu silně ohroženého nebo druhu ohroženého; například 51 ex. včelojeda lesního (Pernis apivorus). Pro praktickou ochranu našich volně žijících ptáků, zvláště pak dravců a sov, troufám si tvrdit, toto ustanovení pravděpodobně nebude přicházet v úvahu. Navíc výklad odborníků na trestní právo (ne již odborníků na druhovou ochranu) říká, že počet jedinců různých druhů nelze sčítat. Ad absurdum, pachatel, bez toho, že by byl trestně stíhán pro trestný čin podle § 181f TrZ, "může" na tahu usmrtit 50 ex. bekasiny otavní (Gallinago gallinago) a k tomu ještě 50 ex. včelojeda lesního.

V případě uvedeném pod písmenem b) nezáleží na počtu jedinců, zákon však, má-li být pachatel trestně stíhán, požaduje tzv. recidivu, tedy, aby pachatel byl buď v posledních dvou letech před spácháním tohoto jednání postižen za přestupek obdobné povahy a nebo v posledních třech letech pro takový trestný čin odsouzen nebo potrestán. Přestupkem se zde rozumí přestupek podle § 25 zákona č. 16/1997 Sb. nebo dle § 87 zákona č. 114/1992 Sb. nebo přestupek podle obecného ustanovení § 45 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Ohledně praktické ochrany našich druhů ptáků platí obdobně, co výše uvedeno.


K odstavci 2:

Odstavec druhý § 181f TrZ postihuje jednání uvedená v odstavci prvém označovaná jako usmrcení, zničení, zpracování atd., která jsou spáchána byť již pouze na jednom jediném jedinci, avšak pouze druhu kriticky ohroženého (podle přílohy III. vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb.; jde o uzavřený katalog pouze 35 druhů našich ptáků) nebo druhu přímo ohroženého vyhubením (podle přílohy č. 1 vyhlášky MŽP č. 82/1997 - CITES I). Podstatné tedy je, zda ten či onen druh živočicha (ptáka), který byl usmrcen, zničen či nabízen apod., je či není výslovně uveden v seznamech - přílohách shora uvedených, od čehož se pak bude odvíjet i trestněprávní kvalifikace věci podle § 181f odst. 2 TrZ.

Odstavce třetí a čtvrtý obsahují tzv. okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby, které typizují vyšší společenskou nebezpečnost jednání popsaných v odstavci prvním a druhém (tzv. základní skutkové podstaty) a ve spojení s těmito pak představují tzv. skutkové podstaty kvalifikované, kterými není účelné se nyní zabývat.



§ 181g Kdo z nedbalosti poruší právní předpisy tím, že usmrtí, zničí, opakovaně doveze, vyveze nebo proveze, nebo sobě nebo jinému opatří jedince zvláště chráněného druhu živočicha nebo rostliny nebo exempláře ohroženého druhu ve větším rozsahu než padesáti kusů, nebo jedince druhu kriticky ohroženého nebo exemplář druhu přímo ohroženého vyhubením, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.

Jde o trestný čin, který se svými znaky částečně překrývá s trestnými činy podle § 181f odst. 1 písm. a) TrZ, a § 181f odst. 2 TrZ, avšak k jeho spáchání je potřeba nedbalosti. Trestný čin je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel věděl, že může způsobem v tomto zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí, nebo nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl. Opětovně se zákonodárce, ve své snaze chránit spíše pachatele (v tomto případě překupníky a pašeráky), a nikoli ohrožené živočichy, dopouští toho, že klade podmínku 1) opakovaného dovozu, vývozu, průvozu a opatření si sobě nebo jinému (neplatí pro usmrcení či zničení) jedince zvláště chráněného živočicha, přičemž opakovaným jednáním se rozumí jednání, jehož se pachatel dopustí nejméně dvakrát, a současně, pokud nejde právě o živočicha druhu kriticky ohroženého nebo druhu přímo ohroženého vyhubením (viz. výše), musí být splněna i podmínka 2) ve větším rozsahu než 50 kusů. Opětovně se ve výkladu odborníků oboru trestního práva opakuje tvrzení, že živočichy různých druhů nelze sčítat (viz výše). Nelze se ubránit dojmu, že "z nedbalosti" si nikdo "opakovaně" nepořídí více než 50 jedinců čehokoli, a pokud jde např. o vysoce výnosné nelegální obchody s živočichy, které má právě tato trestněprávní úprava chránit, tyto obchody, a tím i trestné činy s nimi související, snad ani "z nedbalosti" páchat nelze.


§ 181h Kdo, byť i z nedbalosti, poruší právní předpisy nebo rozhodnutí správního úřadu tím, že odnímá z přírody volně žijící živočichy nebo planě rostoucí rostliny v takovém měřítku, že tím ohrožuje místní populaci těchto živočichů nebo rostlin, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.

Z argumentu slov byť i z nedbalosti lze dovodit, že zákonodárce, mimo nedbalostní formu spáchání tohoto trestného činu, připouští též úmyslné spáchání. Toto ustanovení má chránit ekosystémy před necitlivými negativními zásahy ze strany člověka, které se dotýkají i těch druhů živočichů, které nejsou zvlášť chráněny příslušnými právními předpisy. Podle § 5 zák. č. 114/1992 Sb., o obecné ochraně rostlin a živočichů, všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Ochrana se však nevztahuje na zásahy při hubení rostlin a živočichů upravené zvláštními předpisy. Fyzické a právnické osoby jsou však povinny při provádění zemědělských, lesnických a stavebních prací, při vodohospodářských úpravách, v dopravě a energetice postupovat tak, aby nedocházelo k nadměrnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů, kterému lze zabránit technicky i ekonomicky dostupnými prostředky.

Podle názoru autora by ustanovením § 181h TrZ bylo možno postihnout i taková jednání, která se týkají i chráněných druhů živočichů, pokud by se pachatel vůči nim dopustil jednání popsaného ve skutkové podstatě dle § 181h TrZ a současně by nenaplnil veškeré znaky skutkové podstaty trestných činů podle § 181f TrZ a § 181g TrZ; například, pokud by z přírody odňal ne více než 50 kusů chráněných jedinců a současně by tímto ohrozil místní populaci. Trestní zákon zde tedy nevyžaduje režim zvláštní ochrany, také ji však nevylučuje. Jak by asi takové "odnímání" vypadalo v praxi, resp. jaké jednání by byly trestní soudy ochotny pod tento pojem podřadit, musí ukázat až praxe samotná; mohl by jím být například hromadný odchyt pěvců do sítí pro tzv. "gastronomické účely". Trestní odpovědnost může být v tomto případě vyvozována též od porušení individuálních správních aktů správních úřadů stanovících podmínky ochrany některých druhů volně žijících živočichů. Takovým právním aktem může být například rozhodnutí orgánu ochrany přírody podle § 5 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., kterým tento orgán zakazuje nebo omezuje rušivou činnost .

Opětovně zákonodárce stanovuje podmínku, která de facto může způsobit faktickou nemožnost aplikace tohoto trestného činu v praxi, spočívající v tom, že pachatel musí odnímat živočišné či rostlinné druhy v takovém rozsahu, že tímto ohrožuje místní populaci těchto druhů živočichů nebo rostlin. Trestní zákon sám nestanoví měřítka ani kritéria, podle nichž by se dalo usoudit, kdy je a kdy není jednáním pachatele ohrožena místní populace těchto živočichů nebo rostlin. Vykladači trestního zákona tvrdí, že bude záležet na odborném posouzení odborníků - znalců na danou problematiku, jaký vliv měl nebo mohl mít zásah pachatele na možnost dalšího přežití populace daného druhu na konkrétní lokalitě, samozřejmě s vyloučením i jiných současně na populaci negativně působících vlivů, ať již přírodních, nebo vlivů v důsledku lidské činnosti. Připomeňme, že i druhá strana, tedy pachatel, má možnost nechat vypracovat (a zaplatit) jiný znalecký posudek, který, jak už to v takových případech bývá, v plném rozsahu neguje výsledky znaleckého posouzení zajištěného stranou obžaloby.




Pro trestněprávní ochranu některých druhů volně žijících živočichů lze dobře využít též ustanovení o trestném činu pytláctví podle § 178a trestního zákona. Ač je tímto ustanovením chráněn především nerušený výkon práva myslivosti před neoprávněnými zásahy, je tímto současně chráněna takzvaná zvěř.


§ 178a Pytláctví

(1) Kdo neoprávněně loví zvěř nebo ryby, nebo ukryje, na sebe nebo jiného převede, nebo přechovává zvěř nebo ryby neoprávněně ulovené, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let a propadnutím věci bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a) v úmyslu opatřit sobě nebo jinému majetkový prospěch,
b) zvlášť zavrženíhodným způsobem,
c) hromadně účinným způsobem, nebo
d) jako člen organizované skupiny.
Stejně bude pachatel potrestán, byl-li v posledních třech letech odsouzen pro čin uvedený v odstavci 1.




K odstavci 1:

Trestný čin pytláctví je úmyslným trestným činem, nelze jej spáchat z nedbalosti. Právo myslivosti je souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků. Právo myslivosti lze vykonávat pouze podle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, a podle předpisů vydaných k jeho provedení. Podle tohoto zákona, účinného od 1.července 2002, rozumí se zvěří obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů, kteří jsou v zákoně o myslivosti výslovně uvedeny. Zákon rozlišuje A) druhy zvěře, které nelze lovit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo druhy zvěře, které jsou zvláště chráněnými živočichy podle zákona č. 114/1992 Sb., nebyla-li k jejich lovu povolena výjimka, a B) druhy zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem.

Lov zvěře je jakákoli činnost směřující k jejímu skolení či chycení, a to i v případech, že pachatel chycenou zvěř pustí. Lovit lze jen zvěř, která není hájena, a to ve stanovené době lovu. Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání. Výslovně zákon zakazuje (přihlédněme k ptákům) mimo jiné chytat zvěř na lep, do želez, do jestřábích košů, lovit zvěř do sítí, pokud nejde o její odchyt za účelem zazvěřování nebo u zvěře pernaté o ornitologický výzkum, lovit zvěř pernatou na výrovkách, lovit sluku vyháněním pomocí psa a plašením s honci, střílet zvěř na hnízdech a vystřelovat hnízda. Kdo loví zvěř, musí mít u sebe lovecký lístek a povolenku k lovu, při lovu se zbraní též zbrojní průkaz a průkaz zbraně a při lovu s loveckým dravcem jeho evidenční kartu. Tyto průkazy je povinen ten, kdo loví zvěř, předložit na požádání orgánu policie, orgánu státní správy myslivosti, mysliveckému hospodáři a myslivecké stráži příslušné honitby. Vyhláška č. 245/2001 Sb. ve znění vyhl. č. 480/2002 Sb., k provedení zákona o myslivosti, uvádí druhy zvěře, které jsou hájeny celý rok, které vyjmenované druhy zvěře nejsou hájeny vůbec, a pro další druhy zvěře je stanovena doba lovu (toto ustanovení o době lovu však nenahrazuje povolení a výjimky k lovu uvedených druhů zvěře podle předpisů o ochraně přírody a krajiny).

Neoprávněným zásahem do práva myslivosti je protiprávní jednání kohokoli (tedy například i myslivce), tj. takové jednání, které není v souladu se shora uvedenými právními předpisy, resp. s dalšími právními předpisy, i interními předpisy mysliveckých sdružení. Trestně odpovědný je nejen pachatel, který zvěř loví neoprávněně, ale i ten, kdo takovou zvěř ukryje, na sebe nebo jiného převede nebo neoprávněně ulovenou zvěř přechovává. Jinými formami takových neoprávněných zásahů může být například ničení hnízd a rozbití vajec.



K odstavci 2:

Odstavec druhý představuje tzv. kvalifikovanou skutkovou podstatu; okolnosti, které přistupují ke znakům uvedeným v odstavci prvním, podmiňují použití vyšší trestní sazby (přísnější trest) a mohly by přicházet v úvahu z hlediska ochrany přírody, jsou dvě. Je jimi jednak 1) zvlášť zavrženíhodný způsob, kterým je zvěř lovena (pytlačena), což by mohlo být např. chytání zvěře do želez, do ok, tedy takový způsob lovu, který zvěři působí zbytečné utrpení, a dále, podle názoru autora, měly by jimi, podle okolností, být též všechny ty způsoby lovu, které jsou mysliveckými předpisy výslovně zakázány (tzv. zakázané způsoby lovu), jakož i lov zvěře v době hájení, v době vyvádění mláďat, ničení hnízd, vajec či mláďat na hnízdě, i jakýkoli lov takového druhu zvěře, která je hájena celoročně; a jednak 2) tzv. hromadně účinný způsob, kterým by podle okolností mohlo být použití otrávených návnad (otrávená vejce pro vrány), použití sítí. Ve vztahu ke znakům "zvlášť zavrženíhodný způsob" a "hromadně účinný způsob" postačí zavinění z nedbalosti.

Alinea druhá odstavce druhého uvádí, že stejně bude pachatel potrestán, byl-li v posledních třech letech odsouzen pro čin uvedený v odstavci 1. Zde nastává situace taková, že zákon pamatuje na recidivu, a bez toho, že by byly pachatelem naplněny znaky výslovně uvedené pod písmeny a) až d) druhého odstavce, bude potrestán tímtéž vyšším trestem.

Podle současné platné právní úpravy zvěří podle mysliveckého zákona č. 449/2001 Sb. jsou (a jako zvěř lze trestním zákonem chránit) pouze tyto druhy ptáků:

A) které nelze lovit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv , nebo druhy zvěře, které jsou zvláště chráněnými živočichy podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a nebyla-li k jejich lovu povolena výjimka podle těchto předpisů: čírka modrá, čírka obecná, havran polní, holub doupňák, jeřábek lesní, jestřáb lesní, káně lesní, káně rousná, kopřivka obecná, kormorán velký, koroptev polní, krahujec obecný, krkavec velký, křepelka polní, lžičák pestrý, moták pochop, poštolka obecná, racek chechtavý, raroh velký, sluka lesní, sojka obecná, sokol stěhovavý, tetřev hlušec, tetřívek obecný, volavka popelavá a výr velký; a
B) druhy ptáků, které lze obhospodařovat lovem pak bažant královský, bažant obecný, hrdlička zahradní, holub hřivnáč, husa běločelá, husa polní, husa velká, kachna divoká, krocan divoký, lyska černá, orebice horská, perlička obecná, polák chocholačka, polák velký, straka obecná, špaček obecný a vrána obecná.



Závěr

1. Pro orgány činné v trestním řízení z výše uvedeného vyplývá povinnost zjistit, zda ten který živočich (pták) je či není uveden v tom kterém seznamu, a od toho zjištění se pak bude, mimo další, odvíjet trestněprávní kvalifikace věci.

2. České trestní právo na straně jedné neposkytuje žádnou zvláštní ochranu druhům jako jsou například orel nejmenší (Hieraaetus pennatus), orlík krátkoprstý (Circaetus gallicus), káně bělochvostá (Buteo rufinus) či moták stepní (Circus macrourus), na straně druhé jsou ustanovením o trestném činu pytláctví trestním zákonem chráněny takové výtečnosti, do středoevropské krajiny zbytečně zavlečené, jako je bažant královský (Syrmaticus reevesii), krocan divoký (Meleagris gallopavo), orebice horská (Alectoris graeca) nebo perlička obecná (Numida meleagris).

3. Dovolím si vyslovit, že s ohledem na subsidiární povahu trestního práva (prostředky trestního práva jsou prostředky ultima ratio), s ohledem na princip individuální odpovědnosti fyzických osob za zavinění a důkazní břemeno na straně státního žalobce, a plně v souladu s tím, že primárním právním předpisem k ochraně přírody a krajiny a ochraně druhové je zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, účinná trestněprávní ochrana našich volně žijících ptáků podle nových ustanovení § 181f TrZ a následujících, bude reálně možná pouze omezeně v ojedinělých a dostatečně jistě zjištěných případech, nejspíše pouze ve smyslu odstavce druhého § 181f TrZ u několika málo druhů, případně podle § 181h TrZ.

autor: Radovan Tomický



Pokračováním je text Možnosti občana a postup při oznámeních ...
22.04.2003
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů



    © Česká společnost ornitologická 2002-2017
    Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce. ISSN 1803-6791